Vnitřní hrozby ve školním prostředí

27.03.2025

V odborné praxi se často zaměřujeme na ochranu škol před vnějšími hrozbami – nežádoucí osobou, která vnikne do budovy, cizím útočníkem nebo teroristou. Ale co když hrozba nečeká za branou, ale už je uvnitř?

Vnitřní hrozby – tedy rizika plynoucí ze samotného školního prostředí – jsou často podceňovány, a přitom mohou být nejnebezpečnější, protože se rozvíjejí skrytě a dlouhodobě.

Co jsou "vnitřní hrozby"?

Za vnitřní hrozbu považujeme situaci, kdy potenciální agresor:

  • je součástí školy – student, zaměstnanec, externí pracovník,

  • zná prostředí, režim i slabá místa,

  • má motivaci ke konfrontaci – osobní frustrace, msta, psychická porucha,

  • projevuje varovné signály, které nebyly rozpoznány nebo řešeny.

V odborné literatuře i praxi bezpečnostních složek se těmto situacím říká "insider threat". Ve školách jde např. o šikanu přerůstající v agresi, studenty s radikalizovanými názory, ale i o neurotické učitele nebo zaměstnance ve stresu.

Nejčastější scénáře ve školním prostředí

Na základě metodiky Ministerstva vnitra a případových studií lze vnitřní hrozby rozdělit do několika typů:

1. Násilný žák/student

  • dlouhodobě šikanovaný nebo izolovaný jedinec,

  • má přístup do školy, zná rozvrh i "hluchá místa" (např. šatny),

  • typický způsob útoku: chladná zbraň, improvizované výbušné zařízení, žhářství.

2. Frustrovaný zaměstnanec

  • konflikty s vedením, dlouhodobé pracovní přetížení, duševní porucha,

  • může napadnout kolegu nebo se pokusit o sebevraždu ve školním areálu,

  • hrozí i psychologický dopad na žáky (sekundární oběti).

3. Externí pracovník s vazbou na školu

  • např. údržbář, dodavatel jídla, bývalý zaměstnanec – zná prostředí a režim,

  • může zneužít přístupové kódy, vstupní zóny bez kontroly,

  • motivace: pomsta, porucha osobnosti, extremistická ideologie.

Jak včas rozpoznat riziko?

Metodika doporučuje analyzovat tyto faktory:

🔍 Zdroje hrozby:

  • identifikace potenciálně nebezpečných osob (v rámci školy),

  • sledování signálů: změny chování, agresivita, izolace, vyhrožování.

📅 Načasování a lokalizace útoku:

  • rizikové momenty: příchod/odchod žáků, přestávky, školní akce,

  • zranitelná místa: šatny, sociální zařízení, odlehlé kabinety.

⚖️ Vyhodnocení pravděpodobnosti a dopadu:

  • přístup ke zbrani nebo nebezpečným předmětům (např. chemikálie),

  • znalost režimu školy a slabin v zabezpečení,

  • možnost vysokého dopadu na psychiku celé školy.

Jaká opatření by měla škola přijmout?

1. Zavedení systému včasné identifikace varovných signálů

  • školení pedagogů, asistentů a školního personálu,

  • důvěrné nahlášení podezřelého chování (i anonymně),

  • vytvoření školního krizového týmu.

2. Psychologická podpora a intervence

  • dostupnost školního psychologa nebo krizového interventa,

  • práce se třídní dynamikou, řešení šikany, zapojení sociálního pedagoga.

3. Bezpečnostní audit interních procesů

  • kontrola přístupu zaměstnanců a externích osob,

  • zajištění uzamykání odlehlých prostor, kamerový systém.

4. Nácvik krizových situací s důrazem na vnitřní hrozby

  • evakuace, uzamčení učeben, komunikace s policií,

  • scénáře typu "aktivní útočník ve škole" (angl. Run-Hide-Fight).

Závěr: Vědět, kde hrozí nebezpečí, je první krok k bezpečí

Vnitřní hrozby ve školách jsou reálné a často přehlížené. Škola jako měkký cíl nemusí být zasažena terorismem zvenčí – může být ohrožena tichým vývojem konfliktu zevnitř. Efektivní vyhodnocení rizik, školení personálu a důvěrná komunikace se studenty a rodiči je základním kamenem prevence.

"Škola, která rozumí svému vnitřnímu prostředí, má náskok před každou hrozbou."

Pokud chceš, mohu připravit i PDF brožuru, prezentaci, nebo článek rozšířit o konkrétní checklist pro školy. Mám ti vytvořit i infografiku nebo QR kód s kontaktem na krizové linky?